Etické kodexy – Japonské pojetí firemní kultury [ASPI]

Jako reprezentanta naprosto odlišného prostředí, kde ideálem je celoživotní zaměstnání u jedné firmy a kariéra spojená s firmou, uveďme japonskou firmu Canon Inc. Její president, Ryuzaburo Kaku, začal pracovat ve firmě v roce 1954 a vypracoval se postupně až do nejvyšších funkcí. Za dlouhá léta svého působení v byznysu pan Kaku vypozoroval čtyři vývojová stádia korporace:

1. Čistě kapitalistická firma.

Taková firma stimuluje rozvoj ekonomiky. Především management a vlastníci mají prospěch z hospodářské činnosti. Málo se starají o zaměstnance, což nutně vede ke konfliktům mezi managementem a zaměstnanci.

2. Firma, která usiluje o budoucí prosperitu.

Překonává nedostatky prvního stádia v tom, že management a zaměstnanci společně usilují o budoucí prosperitu a obě tyto skupiny se podílejí na rozdělování zisku. Je tady však kritika veřejnosti, protože firma se nestará o potřeby lokální komunity, kde působí /hluk, odpady, apod./

3. Firma přebírá určitou společenskou odpovědnost ve vztahu ke komunitě.

V této klasifikaci firma respektuje zájmy svých podílníků, zákazníku, zaměstnanců dodavatelů i místní komunity. Canon byla dlouhou dobu v této kategorii. Rok po 50. výročí své existence v r. 1988 ohlásila počátek nové éry: Přihlásila se ke globální odpovědnosti (4. kategorie), tedy cílem je nejen vlastní rozvoj, ale i přispívat ke všeobecné prosperitě a zvyšování blahobytu všech lidských bytostí. To je základní idea konceptu „kyosei“ – žít a pracovat společně pro společné blaho. Kolem celé této filosofie vzniklo mnoho nedorozumění, byla také nesprávně interpretována jako ospravedlnění kartelů. Vše se postupně vyjasnilo a tato myšlenka byla dokonce začleněna do prvního mezinárodního etického kodexu, který přijali členové tzv. Kulatého stolu v Caux, jimiž jsou přední nadnárodní společnosti. Ideál kyosei je zde spojen s nejvyšší hodnotou uznávanou západní civilizací, a tou jsou lidská práva.

Jak se „kyosei“ konkrétně projevuje ve firemní kultuře Canon?

Strategie je zaměřena na vytváření blahobytu. Za tím účelem ale firma musí být inovativní, nezávislá na vládě a politických stranách a legálně a čestně soupeřit s konkurencí. Jak je možno sloučit kyosei s konkurencí? Ani když se konkurent dostane do obtíží, není důvod ho zničit. Konkurence není boj ve smyslu buď zničit nebo být zničen. Konkurence je hnacím motorem inovace a firma, která seriózně usiluje o inovace a má potenciál vyvíjet originální technologie, výrobky a služby, by měla být schopna nalézt nějaký segment v komplexních a rozmanitých potřebách společnosti. Likvidace takové firmy nepřinese prospěch společnosti jako celku. Kyosei ale neznamená poskytovat ochranu neschopným, je to respekt vůči rivalům, kteří soutěží čestně. Tento koncept zároveň umožňuje i kooperaci mezi konkurenty. Tak je možno dosáhnout synergie a vyvinout produkty, na které jednotlivě konkurenti nemají síly. Příklad: Canon a Eastman-Kodak společně vyvinuli digitální kameru, která patří mezi nejlepší na světě. Je to výsledek toho nejlepšího, co má Canon, pokud jde o čočky a kamery, a Kodak v digitálním uchovávání obrazu.

Canon má podobné partnerské vztahy s dalšími předními korporacemi, jako jsou Texas Instruments, Hewlett-Packard, Olivetti nebo Apple. R. Kaku odmítá kritiku, že „kyosei“ potlačuje konkurenci: naopak tvrdí, že „kyosei“ je předpokladem fair konkurence při permanentní inovační aktivitě.