____________________________________________________________

Systém ASPI – stav k  5.3.2007 do částky 18/2007 Sb. a 12/2007 Sb.m.s.

Obtěžování uživatelů E-mailové adresy – INTERNET  [ASPI, 99] – Text – poslední stav textu

Využívání Webových stránek a internetové pošty E-mailu patří k moderním komunikačním prostředkům, které usnadňují a zefektivňují podnikatelskou činnost. Jsou převratnou technickou novinkou, se kterou vstupujeme do nového tisíciletí.

Webová stránka, která není ničím jiným než částí moderního informačního (telefonního) seznamu, slouží k systematické informační činnosti potenciálního zájemce o cíleně zvolené oblasti informací směřující k výběru obchodního partnera. K tomu, aby podnikatel informace získal, je zapotřebí jeho projevu vůle směřujícího k navázání anonymního styku, v rámci kterého prostřednictvím těchto stránek získá potřebné informace. Navázání informačního kontaktu z jeho strany má pro něho ekonomický dopad. Každé „kliknutí myší“ ho něco stojí, platí totiž telekomunikační poplatky a je na jeho rozhodnutí, zda možnosti INTERNETU využije.

Jiná situace však je při provozování elektronické pošty, kterou INTERNET umožňuje. Vlastníci E-mailové adresy se téměř každý den setkávají s tím, že jejich E-mailová adresa, která se stala jakýmkoliv způsobem veřejně známá, je využívána pro nevyžádanou reklamu.

Dle názoru autora tohoto příspěvku je však mezi využitím Webových stránek a příjmem nevyžádaných zpráv prostřednictvím E-mailu podstatný rozdíl. Využití webových stránek je svobodným rozhodnutím uživatele INTERNETU. Na šíření reklamy prostřednictvím E-mailových adres se je však třeba dívat ze dvou pohledů, a to jako na:

1. Neoprávněný zásah do práv uživatele E-mailové pošty neboť příjemci těchto nevyžádaných reklam jsou proti své vůli vtahováni do hospodářské soutěže podnikatelů nabízejících tímto způsobem své služby nebo zboží. Příjemce těchto reklam nemá možnost si napsat na telefonickou schránku „NEVHAZOVAT REKLAMU!“ a nebo se ze zprávou, jako je tomu u došlé pošty nezabývat a hodit ji do koše. Příjmem těchto nevyžádaných reklam jsou kromě času spojeného s obsluhou technického zařízení donuceni uhradit finanční prostředky Telecomu za telefonní poplatky. Jedná se o obdobnou situaci jako u neoprávněného použití cizího faxu, které je spojeno u příjmu nevyžádaných reklam s nedobrovolně spotřebovaným papírem, opotřebením faxového přístroje a eventuálních ztrát spojených s obsazením telefonní linky je vlastník E-mailové adresy nakonec povinen uhradit si telefonní poplatky za v tomto případě nedobrovolné přípojení.

2. Nekalou soutěž ve vztahu ke konkurenčním firmám těchto „agilních“ soutěžitelů. Firmy využívající tyto technické prostředky totiž získávají neoprávněnou soutěžní výhodu ve vztahu ke svým konkurentům, kteří nejsou tak „agresivní“ a tyto prostředky nepoužívají. Rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 44 odst. spatřuji v tom, že tento způsob šíření reklamy využívá nemožnosti vlastníka E-mailové adresy zabránit příjmu takovéto reklamy a navíc je nakonec povinen náklady spojené s příjmem reklamy uhradit ze svého.

Již před mnoha lety reagovala německá judikatura na reklamu prostřednictvím nevyžádaných faxů a došla k závěru, že se jedná o nekalou soutěž, proti které je třeba bojovat, aby vztahy v hospodářské soutěži „nezvlčily“. Rozesílání nevyžádaných reklam je pro příjemce E-mailu řádově nebezpečnější. Na rozdíl od provozu faxového přístroje nelze příjmu E-mailové zprávy zabránit a nelze zaručit, že nevyžádaná zpráva neobsahuje viry. Navíc nelze vyloučit využití této zprávy pro proniknutí do informací vlastníka počítače.