Městskému soudu v Praze
Slezská 9
120 00 Praha 2
K sp. zn.19 Cm 23/2011
Žalobce: JUDr. Josef Kunášek, nar. 6.7. 1950
trvale bytem 286 01 Čáslav, Fučíkova 245
adresa pro doručování: 193 00 Praha 9, Zdoňovská 17
Žalovaná: Česká televize, Kavčí hory, 140 00 Praha 4
nekalá soutěž – o úhradu ušlého zisku
replika k vyjádření žalované ze dne 29.2. 2012
dvojmo
přílohy dle textu
K stanovisku žalované ze dne 29.2.2012 (dále „vyjádření“) podává žalobce tuto
r e p l i k u :
K bodu II. vyjádření
Žalovaná učinila nesporným, že předmětná reportáž byla odvysílána dne 14.5.2007.
Pořad však byl reprízován dne 15.5.2007 v 08:30 hod (DŮKAZ - archiv ČT na adrese http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/14.05.2007/ na ČT 2)
17.5.2007 v 04:05 (DŮKAZ - archiv ČT na adrese http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/16.05.2007/ na ČT 1)
19.5.2007 v 08:32 a 03:05 (DŮKAZ – archiv ČT na adrese http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/19.05.2007/ na ČT 24).
Publikování reportáže z archivu žalované není předmětem žaloby.
Závažnost protiprávního jednání žalované zvýšily upoutávky, v kterých byl žalobce jmenován jako rozhodce, který rozhodoval kauzu Diag Human. Ty přispěly navýšení sledovanosti reportáže (DŮKAZ Výslechem Ladislava Svěráka, bytem Zeleneč, Dvořákova 264/15, okr. Praha východ).
K otázce nepravdivých tvrzení žalované, žalobce odkazuje na přílohu žaloby č. 1 o zdůvodnění žalobcem tvrzené nepravdivosti výroků žalované v reportáži.
Žalobci je vytýkáno, že vykonával funkci rozhodce, nevedl nalézací řízení a měl program, na kterém měl nastaveno 80 právních vět. Tyto právní věty byly zpracovány právě pro potřeby nalézacího řízení. Žalobce byl jako rozhodce povinen se s každou jednotlivou námitkou vypořádat a k snadnější a rychlejší práci sloužily právě tyto judikáty. Nevypořádání se s námitkou je důvodem k zrušení rozhodčího nálezu soudem. Spory rozhodují jak rozhodci, tak soudy, na které se společnosti poskytující půjčky obracejí svými žalobami, když dlužníci neplatí zhruba podle stejných pravidel. Žalobce měl pro potřeby rozhodčího řízení zpracován systém práce (DŮKAZ č. 1 Systém) a (DŮKAZ č. 2 Ovládací prvky programu) více než 90 judikátů – právních vět (DŮKAZ č. 3 Právní věty zamítnuté žaloby – snímek monitoru zamítnutí), které vytvořil pro potřeby rozhodčího řízení na základě svých zkušeností se zpracováváním judikaturuy pro ASPI, kam za 10 let této práce nechal vložit cca 5.000 záznamů – judikátů a odborných článků. Proto jeho judikatura byla totožná s judikaturou soudní. Odkaz na nález Ústavního soudu I ÚS 3227/07 z 8.3.2011, který dle tvrzení žalované označil praxi rozhodců za nelegální je v přímém rozporu s právní větou obsažnou v tomto nálezu:
„I. Projednání věci v rozhodčím řízení neznamená vzdání se právní ochrany, nýbrž představuje její přesunutí na jiný rozhodující orgán, jenž nalézá právo.
II. Rozhodce nemůže být pouze pasivním činitelem, ale způsobem vedení řízení musí zajistit, aby jeho rozhodnutí nebylo překvapivé. K dosažení tohoto cíle se v civilním soudním řízení uplatňuje poučovací povinnost soudu; není důvodu, proč by poučovací povinnost neměl mít rozhodce, jenž v rozhodčím řízení plní roli rozhodovacího orgánu místo soudu. ZRŘ poučovací povinnost rozhodce neupravuje, a proto je namístě přiměřeně použít občanského soudního řádu (§ 30 ZRŘ).“
Jak v samotné reportáži, tak v uvedeném vyjádření byl žalobce nařknut z absence nestrannosti při výkonu funkce rozhodce. Vyvozování absence nestrannosti žalobce jakožto rozhodce z toho, že měl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce rozhodce je nepochopením principu funkce rozhodce, protože je rozdíl mezi rozhodčí doložkou, na základě které se smluvní strany dohodnou na tom, že případný spor ze směnky bude rozhodovat konkrétní rozhodce a smlouvou, která uzavření této smlouvy – rozhodčí doložky předchází, to je smlouvy, na základě které rozhodce souhlasí s výkonem této funkce a stanovení podmínek, na základě kterých bude rozhodce tuto funkci vykonávat.
Žalovaná se odvolává na veřejný zájem. Veřejný zájem však je dán především poskytováním pravdivých objektivních informací, viz dále.
K bodu III. vyjádření
Žalovaná namítá, že žaloba je z titulu nekalé soutěže nedůvodná. Odkazuje na „konstantní tradiční (prvorepublikové) i současné judikatuře vylučující odpovědnost sdělovacího prostředku z titulu nekalé soutěže, jestliže publikuje běžný redakční obsah. Žalobce s tímto názorem nesouhlasí a to ze dvou důvodů:
Podle zákona o České televizi č. 483/1991 Sb. v platném znění je žalovaná právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize. Vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Z toho vyplývá, že v rámci hospodářské soutěže má Česká televize stejné postavení jako jiní soutěžitelé a přímo z jejího „předmětu činnosti“ vyplývá povinnost poskytovat objektivní informace, což v daném případě vědomě neučinila.
Žalobce je toho názoru, že se žalovaná vůči němu dopustila nekalosoutěžního jednání dopustila tím, že v rámci hospodářské soutěže vstoupila neoprávněně do soutěžních vztahů žalobce s jeho přímými konkurenty – rozhodci zveřejněním nepravdivé reportáže a tím ho poškodila neboť přestal být v důsledku ztráty pověsti konkurentem.
Otázka zní: Dopustí se zlehčování subjekt A, který zlehčí subjekt B tak, že ho zlehčováním ekonomicky zlikviduje s vědomím, že z toho bude mít prospěch subjekt C, konkurující subjektu B. Žalované bylo jasné, že celkovým laděním reportáže a i za cenu porušení zákona takový dopad nastane. Na tuto klíčovou otázku je správná kladná odpověď.
V souzeném případě byl žalobce (po neoprávněném mediálním zásahu žalované přestal být) v soutěžním vztahu k dalším dvěma rozhodcům, kteří v konkurenčním vztahu rozhodovali spory z revolvingových úvěrů. Všichni rozhodci byli uvedeni v rozhodčích doložkách v čl. 18 smlouvy o úvěru (DŮKAZ č. 4 Smlouva o úvěru stažená z internetu, které podepsali Profireal, a.s. a jeho dlužníci jako smluvní strany smlouvy o revolvingovém úvěru. U společnosti Profidebt spol. s r.o. byla situace obdobná. Na zvážení Profirealu, a.s. nebo dlužníků bylo, kterého rozhodce požádají, aby spor rozhodl.
Protože žalobce měl špičkově vybavené kanceláře (DŮKAZ č. 4a Jednačka 3 Jednačka 4 Jednačka 5 Kancelář právníků 6 Úložiště spisů) a technologii zpracování dat – program OTROK 1 a dobrou pověst jako renomovaný právník, který vedl jako novinář rubriku rádce v Československém profitu 4 roky a 10 let pracoval jako redaktor ASPI a byl schopen druhý den po obdržení žalob poslat žalovaným žádost o žalobní odpověď (DŮKAZ č. 4b ŽŽO k odeslání), tak mu bylo ze strany Profirealu, a.s. svěřeno 70% sporů a zbývající dva rozhodci rozhodovali po cca 15 %. Když byl žalobce „vyřazen“ z hospodářské soutěže, tak zbývající měli možnost – povinnost rozhodovat každý 50% sporů, neboť rozhodčí doložky byly podepsány a pravomoc soudů rozhodovat spory z těchto smluv byla přenesena na rozhodce.
K celkovému vyznění reportáže, jak působila na odborníky z Analytického odboru/Oddělení televize Rady pro rozhlasové a televizní vysílání žalobce v jejich analýze ze dne 15. září 2008, (DŮKAZ č. 5 Analýza RRTV) žalobce tuto analýzu předkládá. Žalobce zde upozorňuje především na str. 4, kde se jedná o podezření z korupce při rozhodování sporů Profirealu a na stranu 7, kde je vzbuzen dojem, že je hlavní viník toho, že stát prohrál kauzu Diag Human.
Jednání žalované bylo motivováno soutěžním záměrem, neboť bylo způsobilé a také ovlivnilo hospodářskou soutěž mezi žalobcem a jeho přímými konkurenty – rozhodci rozhodujícími spory. Výroky na adresu žalobce s přihlédnutím k jejich nepravdivému obsahu jsou protiprávní. V rámci reportáže byla uvedena nepravdivá skutková tvrzení, předložen falešný důkaz rozsudkem k rozhodčímu řízení vedeném žalobcem na jím vedené rozhodčí řízení, na které se nevztahoval rozsudek nejvyššího soudu a odvysílán zfalšovaný rozhovor s ženou údajně odsouzenou žalobcem v rámci rozhodčího řízení.
Žalobce odkazuje na Rozsudek NS 23 Cdo 4281/2008, dle kterého „klíčovou otázkou pro posouzení projednávané věci je proto otázka pravdivosti publikovaného údaje. Tvrzené difamující informace přitom musí prokázat ten, kdo je tvrdí. V daném případě žalovaná (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03). V uvedeném rozsahu tak žalovaná nese procesní břemeno důkazní k prokázání, že skutková tvrzení jsou pravdivá, předložený rozsudek se vztahuje ke směnce a nikoliv k smlouvě o úvěru a že žena, s kterou telefonoval byla skutečně klientka Profirealu, a.s.
Převzatý výrok žalobcovy bývalé manželky, 99% jsem vlastně dělala sama, nezbavuje žalovanou odpovědnosti za převzaté sdělení (citaci) třetí osoby (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. února 2004, sp. zn. III ÚS 73/02).
Další důvod, pro který je žalobce přesvědčen, že je aktivně legitimován k podání žaloby z titulu nekalé soutěže je tento:
K žalobě z titulu nekalé soutěže mohou být legitimováni soutěžitel, spotřebitel a jiná osoba. Žalobce je toho názoru, že je aktivně legitimován k podání žaloby rovněž dle § 53 obchodního zákoníku a to z titulu JINÉ OSOBY. „Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.“
Žalovaná je v soutěžním vztahu s ostatními televizemi. Vůči nim se dopustila nekalé soutěže a získala tak neoprávněnou soutěžní výhodu zvýšením sledovanosti předmětného publicistického pořadu tím, že žalobce byl jakožto reklamní medium pro tuto reportáž a v upoutávce ho jmenovala. Dala mu přednost před Viktorem Koženým. Odvysílala nepravdivá skutková tvrzení o žalobci, ve které protiprávně publikovala vulgární výrazy žalobce, natočila většinu reportáže v rozporu s Etickým kodexem ČT za použití legendy (blíže viz doplnění žaloby). To vše se projevilo ve sledovaností tří repríz pořadu. Tím se dopustila minimálně porušení generální klausule nekalé soutěže dle ust. § 44 odst. 1 obchodního zákoníku. Jako důkaz žalobce předkládá srovnání sledovanosti jednotlivých reportáží Reportérů ČT, kde uvádí jako důkaz komerční úspěšnosti tohoto pořadu počet shlédnutí pořadu a reakci diváků.
Reportáže:
Ze dne 19. 3. – 16 hlasů 6350 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240020/
Ze dne 26.3. - není k dispozici zhlédnutí
Ze dne 2.4. - 46 hlasů 6673 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240012/
Ze dne 9.4. – není k dispozici zhlédnutí
Ze dne 16.4. – 2 hlasů 3675 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240013/
Ze dne 23.4. - 1 hlasů 4325 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240014/
Ze dne 30.4. 2 hlasů 6629 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240015/
Ze dne 1.5. 2 hlasů 4401 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240015/
Ze dne 7.5. 8 hlasů 5430 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240016/
Ze dne 14.5. 39 hlasů 7634 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240017/ - reportáž o žalobci
Ze dne 21.5. 2 hlasů 4402 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240018/
Ze dne 28.5. 3 hlasů 4809 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240019/
Ze dne 4.6. 12 hlasů 4076 zhlédnutí http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240020/
Z uvedeného průzkumu vyplývá, že sledovanost archivu s žalobcem je o cca 1/3 větší než u ostatních srovnatelných pořadů a kladná odezva diváků je ještě mnohonásobně vyšší. Tohoto efektu by žalovaná nedosáhla, kdyby odvysílala pravdivou reportáž. Získala tím neoprávněnou soutěžní výhodu vůči svým konkurentům za cenu poškození žalobce. A to přestože měl žalobce bezchybný poloautomatizovaný systém práce a proto v rámci zpracování rozhodčího nálezu nebylo zapotřebí s daty v 90 % nakládat. Základní data o sporném případě žalobce obdržel v elektronické podobě. V tomto směru se jednalo o zhruba stejný systém jako u elektronického platebního rozkazu používaného soudy. Pouze v případě, že dlužník podal námitky nebo byla shledána chyba v žalobě ať v datech nebo numerická – chybné výpočty dlužné částky např. v případě úhrady části dlužné částky po vyplnění směnky ale před podáním žaloby. Profireal, a.s. žalobci předal vždy obratem veškeré potřebné údaje nutné pro rozhodování a to i interního charakteru, neboť měl zájem na vytvoření image seriózní společnosti a neměl zájem na zbytečných soudních sporech, které by mu zavinil rozhodci. Pokud se vyskytovaly systémové chyby, odstranili je na příkaz žalobce programátoři.
K bodu IV. vyjádření
Žalovaná popírá příčinnou souvislost mezi svým jednáním a vznikem škody u žalobce. Přestože žalovaná v reportáži tvrdila, že Profireal s žalobcem ukončil spolupráci, tak k jejímu ukončení došlo následně po odvysílání reportáže. Žalobce jel dne 2.5.2007 svědčit v soudním sporu o neplatnost jeho rozhodčího nálezu k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 – který byl k tomu navíc nepříslušný – a před soudem do něho narazilo v 90 km rychlosti auto, byl v pracovní neschopnosti do 17. června 2007 (DŮKAZ č. 6 Pracovní neschopností, výslechem navržených statutárních zástupců Profirealu). Teprve poté, to je po odvysílání reportáží v týdnu od 14. – 19 .května 2007 s ním Profireal ukončil spolupráci, protože se stal žalobce nedůvěryhodným. Stejně tak jako je v současné době nedůvěryhodný v kauze Diag Human Petr Kužel (DŮKAZ č. 7 Petr Kužel – Diag). Vyčíslení škody považuje žalovaná za spekulativní a rozhodčí řízení vedené žalobcem za nelegální. Jak již žalobce uvedl, s ohledem na rozhodování 70 % sporů Profirealu, a.s. byl žalobce pro Profireal, a.s. prakticky nepostradatelný. Byl totiž jako jeden z rozhodců uveden v rozhodčích doložkách v již uzavřených smlouvách o úvěru a Profireal, a.s. by v případě, že by žalobce nevykonával funkci rozhodce, musel by tyto spory svěřit dalším rozhodcům, což by pro něho znamenalo ztrátu v důsledku zdržením při získávání exekučních titulů, které na dlužníky fakticky působily k tomu, aby uzavřeli splátkové kalendáře a platili své dluhy. Profireal a.s. působí dodnes a nebyl důvod, aby s žalobcem nespolupracoval (DŮKAZ č. 8 Finanční hospodaření Profirealu). K tomu žalobce navrhuje výslech ing. Jitky Šrajerové a Lučkové, pracovnic bývalého Profirealu, a.s. Navíc žalobcovy rozhodčí nálezy nebyly soudy rušeny, takže přestože žalobce Profirealu, a.s. jeho žaloby částečně nebo zcela zamítal, tak s ním neměl Profireal, a.s. problémy a to přesto, že procházely přezkumným řízením soudním (DŮKAZ č. 9 Přezkum rozhodčího nálezu).
V Praze dne 15.6.2013 Josef Kunášek